-
Výzva 10 – reflexe
Videolab je u konce a čas na finální reflexi kurzu. Předmět byl pro mě osobně příjemným a to ze dvou důvodů. Prvním je přátelský přístup vyučujícího, který byl otevřený diskuzi a druhým důvodem je můj zájem o audiovizi. Nemyslím si, že jsem se naučil něco nového přímo v kurzu, protože jsem videa tvořil už na základní škole, ale tento kurz mě konečně donutil naučit se pracovat v DaVinci Resolve. S DaVincim jsem pracoval i dříve, ale jen okrajově.
Pokud bych měl zmínit nějakou kritiku, tak je pro mě osobně deadline na odevzdání videa. Bylo by pro mě příjemnější, kdyby nebyl předmět každé dva týdny, ale na konci semestru by bylo více času na video, než dva týdny (třeba mohlo být o jeden týden času navíc). Edukačním videům se minimálně v blízké době věnovat nebudu, ale s videem budu pravděpodobně pracovat i nadále.
Celkově tedy předmět hodnotím kladně a pokud by se mě někdo zeptal na předmět, který se věnuje právě audiovizi, tak ho rád doporučím.
-
Výzva 9 – Video
Dokončil jsem první díl. Do videa jsem přidal hudbu, jak mi bylo doporučeno, ale je to spíše takový kompromis, protože jsem ji dal velice potichu. Z původních plánovaných čtyřech dílů jsem chtěl nakonec realizovat 3. Natočené jsou dva, sestříhaný jeden – tento.
-
Výzva 8 – Video
Bohužel jsem měl nabitý týden a nestihl jsem video sestříhat, ale většinu nahrávání mám (snad) za sebou.

Zatím tedy poskytnu alespoň hrubý začátek videa:
Co se pokazilo?
Můj „kameraman“ mi cca 30 minut před natáčením řekl, že musí do práce 🙂
Na kamerách byl asi zapnutý auto focus ačkoliv měl být vypnutý
Nechtěl jsem otravovat ostatní kvůli BlackMagicům, protože s nimi neumím a plánoval jsem půjčit si Sony Alphu. Tu si někdo půjčil přímo mně před nosem, takže jsem nakonec točil na 3 Canon 650D a na zrnění pozadí to jde poznat.
Celkově si ale myslím, že na to, kolik se toho ten den po*ralo, je výsledek vlastně celkem dobrý.
-
Výzva 7 – Produkce vlastních materiálů
V tomto příspěvku bych asi měl prezentovat nějaké materiály, které chci později použít ve videu. Je tu ale jistý problém, konkrétně fakt, že si vždycky všechny materiály, které přidávám v postprodukci vytvářím až při postprodukci. Z praxe vím, že když si něco vytvořím předem a pak ve videu na to odkazuji, nesetkává se to s úspěchem a je lepší vytvořit materiál na míru k nahrané naraci. Zároveň nechci nahrávat naraci (voice over) dříve než při střihu. Často se totiž stává, že si video naplánujeme do poslední sekundy, natočíme všechno a při střihu zjistíme, že to nefunguje a voice over se objevuje na místech, kde původně nebyl plánovaný.
Celé nahrávání plánuji do dvou až tří natáčecích dnů, kdy natočíme vše co bude potřeba a další komponenty videa budou vznikat až v postprodukční fázi. Proto aktuálně nemohu nabídnout žádné později použité materiály.
-
Výzva 6 – Popis procesu tvorby
Proces tvorby:
Kompletní sepsání scénáře a potřebné techniky/rekvizit, lokací
Shromáždění techniky – Vypůjčení techniky
Nahrávání – Natáčení videa, ideálně bych celou sérii chtěl nahrát během dvou, na sebe nenavazujích natáčecích dnů
Postprodukce – nahrané materiály budu muset setřídit, sestříhat a vyladit
Testování – Vyrenderované video si pustím a pošlu ho i několika lidem, abych dostal zpětnou vazbu
Postprodukce – Na základě zpětné vazby upravím video
Odevzdání – odevzdání úkolu
První díl – osnova:
Úvod, představení
Popis dynamických mikrofonů
Popis kondenzátorových mikrofonů (případně elektretů)
Zmínění lampových a páskových mikrofonů
Rozdělení na velkomembránové, malomembránové, klopové a zpěvové
Charakteristika mikrofonů (kardioidy, osmička, ledvina, koule)
Závěr – tease na to, že příště to už nebude nudná teorie, ale více praktických ukázek -
Výzva 5 – Redefinování konkrétních aspektů videa
Tématem minisérie bude představení typů mikrofonů a jejich charakteristik. Videa budou také ukazovat vhodná využití pro jednotlivé typy a charakteristiky.
Videa budou založena na „mluvící hlavě,“ tedy na moderátorovi, který bude mluvením předávat informace. K tomu budou přidány vizualizace popisovaných jevů či jiných konceptů. Stěžejní pak budou praktické ukázky toho, o čem bude hovořeno. Ve videu zazní dobrý i špatný příklad použití jeho mikrofonu a tím, že při ukázce bude hrát audio přímo z mikrofonu, o kterém bude hovořeno, student pochopí, o čem moderátor mluví.
Cílem videí bude prohloubit znalosti o mikrofonech. Videa budou složit jako výukový materiál v ISu pro studenty kurzů ZURb1116 Technologické kompetence novináře, ZURb1234 Zvuková technologie a tvorba v mediální praxi, případně ZURb1222 Pokročilé technologie pro novináře. Zároveň pomohou studentům KMSŽ, kteří se rozhodli pro rozhlasové či televizní produkty ke své bakalářské práci, zvolit správný typ mikrofonu a jeho umístění.
Obsahem videí tedy budou představení mikrofonů, jejich typů, dobrého a ne příliš vhodného použití a také budou zaznívat rady z praxe, čemu se například vyhnout nebo naopak, co se doporučuje.
-
Výzva 4 – Analýza edukačních vidí podle Mayera
Vizuální zakotvení nijak zvlášť neposiluje vnitřní zátěž. Většina pozornosti je věnována strukturální zátěži, tedy tomu, co nám chce autor předat. Když se zaměřím na vnější zátěž, je pravdou, že podkresová hudba je místy příliš agresivní a celkově může působit rušivě. Když jsem se ale na video díval poprvé, ničeho takového jsem si nevšiml, proto si nemyslím, že by bych v tomto případě problém.
Ve videu není žádný nadbytečný text a sdělení je předáváno mluveným slovem. Důležité věci, jako například letopočty, jsou napsány na papír, na který se díváme. Text a audio spolu souvisí a žádná z těchto složek se nepředbíhá. Kreslení na papír krásně ilustruje to, o čem se mluví a není potřeba žádné mluvící hlavy.
Toto video o základní akordech na ukulele se více prakticky zaměřeno. Vizuál evokuje studio Kytar.cz. Podkresová hudba je pouze na začátku a v závěru videa, což dává smysl, protože by v průběhu, kdy se nás autor snaží strukturálně zatížit, rušila by hru na hudební nástroj, což je předmětem výkladu a praktické ukázky.
Video obsahuje obrázky, které názorně ukazují držení strun pro hru určitého akordu. Pokud chce mluvící hlava ve videu ukázat něco na svém hudebním nástroji, autoři volí detailnější záběr, který napomáhá divákovi při pozorování toho, co učitel ve videu dělá. Ve videu najdeme i krátké prostřihy, které signalizují „konec kapitoly“ videa.
-
Výzva 3 – První verze podkladů
Jako svůj závěrečný projekt v tomto kurzu bych chtěl udělat sérii kratší videí (předběžně si myslím, že by mohlo jít o 2-7 minut), které se budou věnovat mikrofonům a jejich použití.
První „úvodní“ video by mělo představit základní typy mikrofonů a kde se jednotlivé typy nejčastěji používají.
Druhý díl bude řešit snímání mluveného slova v interiéru a třetí díl naopak v exteriéru. Čtvrtý díl bych chtěl zaměřit hudebně, otázkou zůstává, o jaký hudební nástroj půjde. Myslím si, že bych jej mohl věnovat zvučení bicích, ale láká mě zpracovat zvučení piana a samozřejmě nejběžnější hudební nástroj je pak kytara.
Problém nastává k přístupu k pianu (teoreticky by se mohlo využít to na FF) a nedostatku lidí, kteří na něj umí hrát. U kytary se dá dobře popsat nazvučení akustické kytary, ale pro elektrickou nemám vhodné kombo/reprobox.Cílem tedy bude série videí minimálně o čtyřech dílech, které budou prakticky radit, jaký mikrofon vzít na určité typy nahrávání, jak ho umístit a proč.
Cílovou skupinou takového obsahu jsou začínající hudebníci a zvukaři i širší zvuková/hudební veřejnost.
-
Výzva 2 – Analýza edukačních videí
What the Fact? – Česká televize
What the Fact? je série krátkých edukačních videí, kterou produkuje Česká televize. Videa vždy odpovídají na otázku, která zazní v úvodu a je většinou vybraná z komentářů pod starším videem. Jedná se o krátká videa, která Vám postačí, když si sami položíte jednu z otázek.
Česká televize je jednak veřejnoprávní instituce, ale především profesionální institucí v oboru audiovizuální produkce. Nemůžeme se tedy divit, že kvalita je špičková ve všech směrech. Za tvorbou stojí tým, který se stará o rešerše i technické zpracování. Téma je podáno tak, že je snadno pochopitelné a koncept kresleného vyprávění, který já osobně znám z videí typu „draw my life,“ napomáhá vizualizaci a znázornění.
Videa ze série What the Fact? jsou populární také díky častým popkulturním referencím ve zvukové stopě. Často tak můžeme slyšet hlášky z legendárních videí především českého internetu. V pauze mezi „novým papírem“ tak můžeme slyšet například ikonický Svarta jump.
Videa jsou krátká, výstižná a zábavná. Mají příjemný vizuál, který v kombinaci s hlasem Hany Drozdové tvoří video, které dokáže zhlédnout širší věková kohorta. Na závěr jsou uvedeny také zdroje.
Co se děje s tělem, když… – Jirka vysvětluje věci / Jiří Burýšek
Jiří Burýšek zaznamenal úspěch na českém internetu díky svým videím, kde vysvětluje různá témata či procesy. Já jsem si vybral konkrétně video Co se děje s tělem, když málo spíte. Na videu se autor podílí sám, a proto není reálné, aby video dosahovalo stejné kvality jako to od ČT. To samozřejmě neznamená, že se jedná o špatně zpracované video. Ve videích, které tvoří youtubeři často nacházíme ilustrační záběry, které jsou vygenerované pomocí AI nebo se jedná o tzv. „stock footage,“ kterých já osobně nejsem fanoušek. V tomto videu si Jiří některé záběry vytváří sám, a to na něm oceňuji.
Srovnávat toto video s What the Fact? po technické stránce nemá smysl, protože náklady na výrobu jsou zcela odlišné. Když se zaměříme na další aspekty videí, zjistíme, že videa kanálu Jirka vysvětluje věci jsou delší a jdou více do hloubky.
Problémem, který bych na tomto videu zmínil je intro. Začátek má diváka přimět sledovat dál, ale já považuji naraci v úvodu za únavnou (to se dále ve videu změní). Zajímavé je rozdělení videa do „kapitol,“ které znamenají jednu otázku a odpověď na ni. Ve videu se také často objevují publikace, které jsou opatřeny DOI, což může napomoci jejich dohledání a ověření pravdivosti či správnosti interpretace.
-
Výzva 1 – Co očekávám od Videolabu?
S videem jsem si pohrával už na základní škole. V době mého dětství se začali objevovat první čeští youtubeři a každý z nás se chtěl tak trochu stát jedním z nich. Na střední škole jsem audiovizualitu používal jako formu tvorby úkolů. Například při prezentaci skupinového úkolu do španělštiny jsem se spolužákem místo Powerpointové prezentace o španělských pokrmech odevzdával video, kde jsme jeden z nich zkusili uvařit.
V Brně jsem začal studovat Mediální studia a žurnalistiku, od videa jsem tedy nutně neutekl ani na vysoké škole. Klíčové však bylo především objevení mé fascinace zvukem. Díky vybavení Fakulty sociálních studií a mým přátelům, jsem se naučil pracovat se zvukovou technikou od mikrofonu až po mixáky. Dostal jsem se také ke zvučení debat (např. TEDxMasarykUniversity), koncertů, editaci podcastů a audioknih nebo zvukařské práci v rádiu.
Jaká jsou tedy očekávání? Vlastně žádná specifická očekávání nemám. Plán je takový, že budu plnit úkoly, odevzdám závěrečný úkol a dostanu kredity. Proč zrovna Videolab? Rád se ve škole věnuji věcem, které mě baví. Samozřejmě nepřicházím s tím, že všechno vím a všechno znám – naopak! Edukační video jsem nikdy netvořil. Věřím, že práce na jeho podobě, aby splňovala moje i předmětová očekávání nebude jednoduchá, ale věřím, že se dočkáme zdárného konce.